Prostě pokec

,,Nino!" vykřiknu, protože mě překvapí, že má starší sestra, nyní už dospělá vlčice brečí. ,,No tak, nebreč prosím. Proč by se ti to nemohlo splnit?" nechápala jsem.

Nevím, jak mám Ninu utěšit, hledám ty správná slova, ale nevím si rady a tak hledám podporu u Lady.

Nina:,, prostě to vím......Nejsem na to zdatná......"

,,Třeba se ti to splní! Musíš si věřit" Snažím se, nyní už Sigmu, Ninu podpořit, protože by si měla věřit a jít si za svým cílem.

Nina:,,Děkuju......" a přestala brečet

,,Tak vidíš. A pokud budeš chtít, můžu ti s tím pomoct, i když nejsem perfektně vyučený mág." Krátce se zasměji a spiklenecky na ni mrknu.

Na Ladyna slova přikývnu, taky si to myslím. ,,Já se magii učím už nějakou dobu a ačkoliv dělám jen malé krůčky vpřed, vím, že to nesmím vzdát. A ty bys taky neměla, zvláště, když jsi ještě neudělala ani první krok." řeknu jí a a otřu se jí o bok.

,,Takže ty Lady budeš hlídkou, dokud tě zde bude potřeba, že ano?" ujištuji se, zda jsem to správně pochopila. ,,A čím bys chtěla být potom?" tázám se.

,,Nevím... chtěla bych toho zkusit celkem hodně, ale nevím jestli to vše stihnu."

,,To já taky a doufám, že to stihneme obě." mrknu na ni.

Nina:,,Děkuju za podporu........ale to nemusíte... nechci plýtvat vaším časem..."

,,Já bych chtěla být hlavně užitečná, chtěla bych, aby ostatní vlci ve smečce byli rádi, že tam jsem taky já, víš? A ať už bych byla mág, hlídka, Beta, obchodník, nebo cokoliv jiného, chtěla bych aby mě měli ostatní rádi a rádi se se mnou bavili." usmívám se od ucha k uchu a očka mi nadšeně září.

,,Ty bys nikdy, nikdy neplýtvala naším časem! Mám tě ráda jako každého dalšího vlka ve smečce, a to mám všechny hodně ráda!"

,,Ano, to je velmi důležité." Odpovídám na to, co řekla Střelka.

,, Ahoj holky...“ dokulhala jsem na místo s doprovodem Blacka.

,,Ahoj!" pozdravím je vesele, zatímco vchází dovnitř.

Nina:JESSI CO SE TI PROBOHA STALO...........????

,,Jé, ahoj Jessi! Je pěkné, že jsi sem také přišla! Pojď, sedni si sem." Snažím se udělat co největší pohodlí, aby ji nic nebolelo a cítila se dobře.

Lehce jsem se usmála, ale ještě pořád jsem myslela na tu tragédii...

Nina: mám ti to ošetřit??

,,Už je ti lépe Jessi?" strachovala jsem se, když mi došlo v jakém byla stavu.

,, No... Já... Popravdě ani nevím... Quantima mi řekla, že jsem se vás snažila zachránit před medvědem, ale Bell no... Prý jsem se proti tomu medvědu pravděpodobně postavila... Nevím to jistě... Nepamatuji si to...“ sklopila jsem uši.

//píšu o tom příběh tak snad neva...

//aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

//neva