Wolfy 1.vlk

Bylo dopoledne a já se rozhodla, že bych měla o Spiritovi aspoň někomu říct. První mě napadla Wolfy a věřila jsem jí. Proto jsme si dali sraz u mě doma. Poprosil jsme Itory jestli by nám nemohla tak na 2h. pohlídat vlčata. Ona souhlasila a já byla ráda. Poděkovala jsem a běžela s Wolfy na místo. "Proč k tobě jdeme? Je to nějak důležité? Jessi spomal!" vykřikla na mě Wolfy. "Jsme tu, ale slibuji mi, že nebudeš jančit a že to nikomu neřekneš!" řekla jsem a podívala se Wolfy do očí. "Dobrá slibuju."řekla a kívla. "Takže... Wolfy? Představuj ti Spirita."ukázala jsem na něj a ironický se usmála. Wolfy měla vyděšený výraz a zklopené uši." Co? Duch? Oni exiztují? " " Ahoj. "řekl Spirit a pošeptal mi:" To nebyl dobrý nápad. "Wolfy jen změnila směr hlavy a zvláštně se usmívala:" Heh, Ahoj Wolfy-chan. " " No... Dobře takže teď se znáte. Promiň Wolfy někomu jsem to říct musela. " řekla jsem zklopila uši a koukala se na zem." Vpořádku, jenom jseš si jistá že nám nic neudělá?" zeptala se mě Wolfy. "Ne, jsem si tím naprosto jistá. Pomáhal mi s hlídkou když si byla zraněná a není zlý." řekla jsem Wolfy. "Jo, a ještě něco... vy spolu chodíte?" zeptala se mě. Já jsem se na ní vyděšeně podívala:"Co? Co? Ne?!" Hned po téhle otázce jsem se začala smát. Pomalu se stmívalo a my jsme si spolu všichni povídali. "Ou, už se pomalu stmívá půjdu pro vlčata zatím ahoj." řekla Wolfy která se s námi rozloučila. "No... víš omlouvám se ti za ten včerejšek já nedokážu ovládat své emoce promiň." řekla jsem a zklopila hlavu. "To nevadí taky se mi to stává. Budu muset jít snad se brzy uvidíme ahoj." řekl a zmizel. Jakmile jsem došla pro vlčata dala jsem jim najíst a šli jsme spát.

100 darwenů. Pozor na čárky ve větách.

Dobře