-

Tiše jsem přikráčela na své oblíbené, vyvýšené místo.
Škoda, že je to naposledy.

Přicupitala jsem s celou rodinkou na určené místo. Posadila jsem se před Alfu. ,,Zdravím má Alfo"

,,Ahoj, Wolfy. Krásný večer, ne snad?" Zadívala jsem se na několik svítících fazolí položených na zemi.

,,A-ano..."

,,ahoj!" pozdravila jsem

Přiběhla jsem spolu s Rimem na mytinu. „Ahoj Aminto, ahoj Wolfy." pozdravila jsem je.

Potichu jsem následovala Wolfy a neodvažovala jsem se promluvit. Měla jsem sucho v krku a zdálo se, že ani Wolfy se mnou nechce o ničem diskutovat. Chris šel vedle mé opatrovnice a Portos letěl kousek za námi. Nina neslyšně našlapovala vedle mě a na její tváři se zračila nervozita a taky smutek, jako by odrážela pocity, které jsem pociťovala sama. Když jsme dorazili na určené místo, pozdravila jsem Amintu a snažila se o nějaký úsměv, ale moc se mi to nepodařilo.

,,Ahojky" pozdravika jsem kapku zvesela.

Všimla jsem si atmosféry, která panovala. Ponurá.
,,Hlavy nahoru, přece není konec světa."

,,To ano, ale opouští nás jeden z největších vlků, co jsme kdy viděli"

„A ahoj Nino." zastyděla jsem se, že jsem ji nepozdravila.

,,A-ale vždyť odcházíš. To není moc veselé" povzdichla jsem si smutně

„Maji pravdu, není veselé, když nás opouští taková silná vlčice, jako jsi ty." pokusila jsem se o vřelý úsměv.

Přišla jsem na předem určené místo. Skoro všichni zde byli.,, Má Alfo.“ řekla jsem a mírně sklonila hlavu na pozdrav. Všechny jsem pozdravila větším úsměvem. Podívala jsem se na Wolfy a přiklusala k ní. Olízla jsem jí ouško a usmála se na ní.

Zachichotala jsem se a taky se usmala

Přiklusal jsem hned za Jessi. Pozdravil jsem všechny okolo a sedl si o kousek dál.

,,ahoj" usmála jsem se

Rychle jsem doběhla na mýtinu a pozdravila všechny vlky. ,,A-ahoj všichni." Řekla jsem roztřeseným hlasem. Tiše jsem se posadila vedle Hirky.

,,Ahoj Cali, ahoj Blackmoon!" pozdravila jsem nově příchozí.

Narovnala jsem se a lehkým pokývnutím jsem naznačila, aby se všichni postavili pod vyvýšeninu, na které jsem stála. Včetně Wolfy.

„Ahoj Blackmoone!" pozdravila jsem ho. Dnes se dostavilo celkem dost vlků za co jsem byl ráda.

Pozorovala jsem všechny okolo, na jejich tvářích byl vidět smutek. Stephen si sedl vedle mě a opřel se. Se zranění se zotavil, ale i tak... Nebyl tak silný jako dřív..

Zvedla jsem se a naznačila i Portosovi, ať se přesune k Amintě.

Sedla jsem si pod vyvýšeninu a pozorovala Amintu.

Postavila jsem se